Středa se nesla ve znamení pop artu a živé barevnosti v umění

Jak už to tak bývá, s nastupujícím jarem se do našich nálad vrací určitý optimismus. Pestrá barevnost, reflexní tóny barev, emoce a tvůrčí velkorysost – to byly charakteristické znaky dvou výstav, které jsme se studenty třetího a čtvrtého ročníku navštívili. Výstavy umění pop-artu a speciální expozice žen v umění.

V následujících řádcích se vás pokusíme vnést do atmosféry, kterou jsme díky těmto výstavám zažili. První výstava s názvem Women in Art v Art Palace Prague nás přenáší do generace současných autorek, převážně malířek a jejich vlivu na utváření identity současného umění. Z 22 autorek stojí určitě za zmínku Dominika Kędzierska se svými obrazy pracujícími s realistickým pojetím figury s vodní hladinou, dále Danielle Zimmermann s díly s pop-artovými prvky a výraznými kresebnými linkami. Naproti tomu rakouská Jolanda Richter pracuje s realistickým pojetím ženské figury. Dále velmi specifický styl nabízí Lena Applebaum se surrealisticky popartově zpracovanými motivy dětských kosmonautů. Geometrie s lidskou figurou dále posouvá francouzská autorka Laïna Hadengue. Zpě k pop artu nás vrací malířka Sabina Bockemühl. Valbona Atanaskovska-Bona poté pop-art posouvá do art dekově a kubisticky laděné tendence ve svých geometrických postavách. Oproti tomu obrazy Valentiny Andrees též používají geometrické dlaždice velmi rafinovaným způsobem jako krycí poloprůhlednou vrstvu. Do stylu impresionismu plného barev nás vnáší Zoe Elizabeth Norman. Také norská Sol Kjøk kombinuje prvky figurativní linky v rámci propletených složitějších kompozic.

Ze sochařek nutno zmínit Beatriz Gerenstein s natíranými bronzovými plastikami. Jinou polohu v bronzové plastice nabízí též slovenská Jana Brisudová s bronzy s výrazným leštěným povrchem. Naproti tomu francouzská sochařka Michêle Duchêne nabízí zajímavou alternativu v podobě soch vytvořených technikou papír-maše. Ostatně její sošky doplňují krásu těchto novorenesančních interiérů galerie. Některé působí jako z kamene, přičemž je to rozdrcený novinový papír. Takže technologie relativně levná. Ostatně i z toho důvodu to bylo pro nás velmi inspirativní.

Nesmíme zapomenout na prostory samotné galerie, která dříve fungovala jako Živnostenská banka. Tento architektonický skvost z konce 19. století nemůže nechat žádného návštěvníka chladným, propojuje se zde krása historismu s propracovaným řemeslem od opulentních soch v ochozu až po drobné detaily vybavení interiéru.

Druhá výstava pak byla pomyslnou třešničkou na dortu ve vnímání krás vizuálního umění. Navštívili jsme nedaleké Pop Art Studio Praha. Celkem na asi 700 metrech čtverečních se jedná o průřez hnutí pop art od 60. let až po současnost. V historickém mini okénku je možné spatřit tisky děl od Mela Ramose, Roy Liechtensteina, Toma Wesselmanna. Příjemným překvapením je jistý přesah, kdy kurátor galerie jde dál a zmiňuje též předchůdce po artu Gilla Elvgrena. Ze současných tvůrců zde můžete spatřit díla od Johna Beckley, Pasty Onera, Josefa Rataje, Ivo Rataje. Ústřední výzdoba je vytvořena mezinárodní uměleckou skupinou Rivus. Nesmíme též zapomenout na autorku s přezdívkou Badlucijee, tvořící v anonymitě.

Co v závěru dodat? Návštěva těchto výstav byla takovým tolik potřebným dopaminem kreativity pro naši tvorbu. Studenti si odnesli spoustu zajímavých inspirativních podnětů, které mohou vnést do vlastní autorské tvorby.

Pop artu zdar!